Přání pro babičky – kuchařky z Drachtinky – MLÝNEK NA MÁK
„Naše babičky jsou zdatné kuchařky a velice rády pečou. Bohužel se již dlouho nemohly společně sejít. Covidové období tomu nebylo a není stále nakloněné. Přesto plánují, co dobrého upečou, až to zase bude možné. Na prvním místě vítězí tvarohové a makové buchty, ale chybí jim právě mlýnek na mák. Moc si přály, aby jim tuto užitečnou pomůcku darovalo nějaké Ježíškovo vnoučátko. Jako poděkování i pro něj něco dobrého upečou.“
Vnoučátko, paní Martina, nám darovala dva mlýnky – ruční i elektrický:-)
Přání pro Pánský klub „Páni kluci“ – KACHNA
„Pánský klub u nás tvoří deset členů, kteří se donedávna pravidelně scházeli a byli velmi aktivní. Pak ale bohužel nastalo covidové období, které naše muže „zdeptaloׅ.“ Nastal pro ně čas žitý v samotě na pokoji a v přísných omezeních. Naštěstí ale pánové opět začínají mít chuť do života a s Covidem se poprali vítězně. Mají velikou chuť na upečenou kachnu, kterou by si moc přáli i sami upéci. Věří, že se najde Ježíškovo vnoučátko, které jim toto jejich přání splní. Pokud by to pak bylo možné, rádi ho na hostinu pozvou.“
Dárce pan Pilař nejen věnoval našim milým „Pánům klukům“ kachnu, ale napsal i něco o sobě:
„Jsem už poněkud obstarožní vnoučátko, letos mi bylo 69, takže už bych možná do vašeho klubu zapadl. Nevím, co bych zajímavého o sobě napsal, snad jen to, že jsem se celý profesní život pohyboval ve sféře dopravy (od strojvedoucího ČSD, přes středoškolského profesora, člena vedení DP Praha Autobusy až po zmíněnou tehdejší Karosu a. s. ve Vysokém Mýtě.) Doprava je i dnes dynamicky se rozvíjející obor, a tak, i když jsem v důchodu, občas vypomáhám (sice jen externě) např. v oblasti nasazení elektrobusů. Mám chalupu v Lužických horách, kde s manželkou rádi přes léto pobýváme. Zimy jsou horší, protože trvalé bydliště mám v Praze, a zde na rozdíl od chalupy, je minimum činností, kterými se mohu zabývat (tedy pokud mám na mysli fyzickou činnost). Letošní rok je tak jako pro všechny poznamenán tím mizerným virem, takže stálá omezování jsou už i pro nás otravná. Jedno pozitivum to ale pro mě mělo – máme ještě 2 mladší vnoučata 7 a 10 let od mladší dcery, a protože školy bylo letos pomálu, byli s námi častěji na chalupě. Myslím, že na nic dalšího zajímavého již nepřijdu, přidám jen to, že mám také velmi rád upečenou kachýnku a proto mě též přání vašich Pánů kluků zaujalo. Jsem rád, že se vše podařilo zúřadovat, a ještě jednou přeji pánům „Dobrou chu.ť““
Přání pro Pěvecký sbor – FOTOAPARÁT
„Pěvecký sbor tvoří obyvatelé našeho Domova, kteří se společně scházejí a zpívají pro radost nejen svoji, ale i ostatních. Průměrný věk našich přibližně dvaceti členů je 87 let, a jejich elán a nadšení je někdy neuvěřitelný. Chybí nám fotoaparát, kterým bychom mohli zdokumentovat naše vystoupení, zkoušky a další setkávání, která společně prožíváme. Ježíškovo vnoučátko, které by nám splnilo naše přání, bychom rádi pozvali na vystoupení, až situace dovolí. V repertoáru máme nejméně 70 písniček, takže bychom našli i tu jeho oblíbenou; případně nacvičíme:-). Věříme, že se brzy začne zpívat i u nás a nebudeme muset utíkat do země krále Miroslava...“
Velmi srdečný a milý dopis i s popisem historie jejího červeného fotoaparátu, nám poslala dárkyně fotoaparátu Gábinka a souhlasila s otištěním v našem časopise. Tento dopis již vyšel v posledním čísle Drachtinky. Paní Gábince jsme odeslali odkaz na vystoupení našeho sboru na loňských Adámkových slavnostech a její reakcí na zaslaný odkaz bylo psaní, že byli i s manželem velmi dojati...
Přání pro pana Ladislava – POMŮCKY NA CVIČENÍ
„Pan Ladislav prožívá v současné době těžké období. Po amputaci i druhé končetiny ztratil možnost se pohybovat s pomocí vozíku. Velmi si přeje posílit ruce tak, aby byl soběstačný a dokázal si sednout na lůžku a přesednout na vozík. Pan Ladislav je životní optimista, a i nyní věří, že to v budoucnu dokáže. Přál by si mít svoje pomůcky na posilování, které by mohl využívat podle své potřeby.“
Pan Ladislav měl radost z posilovacích „činek“ a určitě mu pomůžou získat větší sílu v rukách.
Přání pro paní Evu – NÁUŠNICE
„Paní Evě by udělaly velikou radost pěkné náušnice. V současné době nemá žádné, přestože je prý dříve velice ráda nosila.“
Touhu líbit se má v sobě každá žena. Nezáleží na věku. Důkazem je i paní Eva, která si nechala propíchnout uši a v současné době je velmi ráda, že má své náušnice s modrými kameny, které ji jdou krásně k barvě očí. Každý říká, jak jí to sluší a ona se cítí ženou. Úžasný dárek od vnoučátka.
Přání pro pan Josefa – KALENDÁŘ
„Pan Josef byl a je veliký milovník koní. Doma sám měl oblíbenou kobylku, na kterou rád vzpomíná. Jeho zdravotní stav mu již neumožňuje být se svým milovaným koníčkem. Velice by ho potěšil nástěnný kalendář, kde by měl po celý rok na očích svá oblíbená zvířata.“
Pan Josef byl velmi vděčný za kalendář a k mému velkému údivu poznal všechny druhy koní, které tam jsou nafocené. Netušila jsem, že je až takový odborník...
S „vnoučetem“ pana Josefa máme domluvené, že si spolu někdy „zaskypují“ a poznají se alespoň na dálku...
Přání pro paní Marii – MEDVÍDEK
„Paní Marie si jako malá přála pod stromeček hnědého medvídka. Často se na něj chodila dívat do obchodu, kde byl vystavený ve výloze. Ježíšek ho ale nikdy nepřinesl. Při vzpomínce na něj se paní Marii rozsvítily oči a říkala: „Kdybych ho teď měla u sebe, pořád bych ho pusinkovala..."
Paní Marie od svého „vnoučátka“ dostala nejen medvídka (tedy spíš medvěda), ale i krásné těžítko a velmi dekorativně zabalenou kávu. Ze všech dárků měla obrovskou radost a je zajímavé, že paní Magda pochází z Hlinska, chalupu má v Jeníkově a paní Sodomková znala jejího dědečka. Vidíte, jak je ten svět malý...
Přání pro paní Marii – OSMISMĚRKY
„Paní Marie velice ráda luští osmisměrky. Je to její veliká radost. Paní Marie má těžkou sluchovou vadu a luštění je jedna z aktivit, kde jí tento handicap nevadí. Přála by si, aby měla dostatečnou zásobu osmisměrek a mohla se i nadále věnovat svému koníčku.“
Paní Marie dostala nejen osmisměrky, ale i „mlsoty“ a stírací tabulku s fixem na lepší komunikaci...
Přání pro paní Milušku – DIDAKTICKÁ KOSTKA
„Paní Miluška má problémy s jemnou motorikou rukou. Chce si co nejdéle zachovat svoji soběstačnost a dokázat se i nadále sama najíst a napít. Přála by si co nejčastěji procvičovat ruce a v tom by jí velmi pomohla didaktická kostka. Paní Miluška je i přes své zdravotní obtíže a životní rány optimistka a těší se ze života. Pravidelný nácvik motoriky by jí jistě povzbudil a těšil.“
Paní Miluška dostala sice jinou kostku, než jsme s Maruškou plánovaly, ale nakonec je tahle ještě lepší a paní s ní úspěšně trénuje jemnou motoriku. Občas kostku půjčí i spolubydlící:-)
Přání pro paní Janu – RAŠELINOVÝ POLŠTÁŘEK
Paní Jana tráví část dne na lůžku a má velké problémy s krční páteří. Přála by si, aby se její bolesti zmírnily a k tomu by jí napomohl rašelinový polštářek na krční páteř, který by byl jenom její.
Paní Jana si dárek nerozbalila hned při předání, ale nechala si ho až na Štědrý den:-)
Přání pro naši kuchyňku – MLÝNEK NA OŘECHY
Toto přání nebylo vložené v databázi, ale přišel za mnou opravář, který k nám chodí řešit poruchy výtahů a sám se nabídl, že by chtěl být také „Ježíškovo vnouče“ a něco darovat. Domluvili jsme se na mlýnku na ořechy.
Naše „vnouče“ pan Minařík nás také velmi mile překvapil a potěšil.
Pocity a emoce, které se odehrávají mezi dárci, obdarovanými a vlastně i člověkem, který zprostředkovává komunikaci a samotné předání dárků, v našem případě paní Miluškou Štikovou, jsou nepopsatelně silným zážitkem.
Přáním nás všech je možnost uskutečnit setkání Ježíškových vnoučat a našich klientů. Děkujeme všem našim dárcům za radost a krásné okamžiky.
Miroslava Kábelová
ředitelka
